Proč se tolik bojíme změny?

BLOG:

Proč se tolik bojíme změny?

Určitě jste se ve svém životě snažili něco změnit. Možná se vám to povedlo, ale třeba jste taky neuspěli. Proč občas selháváme a jaké fáze změny musíme podstoupit?

Život je plný změn a ten, kdo hledá naprosté bezpečí, tak si bohužel vybral špatný živočišný druh (John Ortberg). Proces změny není jednoduchý proces a navíc, pohybuje se v několika fázích. Abychom úspěšně prošli celým procesem změny a nastal u nás tolik žádaný nový stav, potřebujeme si uvědomit jak celý tento proces funguje. Jaká na nás čekají úskalí a co budeme muset podstoupit.

1. Stávající stav – status quo

V této fázi žijeme v určitém systému, který je sice v rovnováze, ale může být nefunkční. Můžeme být například v nefunkčním partnerském či manželském vztahu, ale protože tak žijeme už dlouho, našli jsme si strategii jak přežít. Víme, co můžeme od partnera či partnerky očekávat, jak na chování partnera reagovat a jak se chovat, aby systém zůstal v rovnováze. Sice nejsme spokojeni, máme jinou představu o tom, jak by měl vztah fungovat, ale žijeme podle zažitých pravidel a vzorců chování. 

I nezdravě fungující systém (vztah, rodina) může být považován za stabilní, ale členové takového systému za to platí velmi vysokou cenu. Narůstají pocity hněvu, strachu, viny. Nefunguje komunikace, touhy a očekávání jsou potlačeny v zájmu zachování křehké rovnováhy. Vše funguje až do doby, dokud nedojde k nějaké dramatické situaci. Proces změny u nás začne tím, že uznáme existenci problému, bolesti, strachu, frustrace apod. 

2. Cizí prvek

Je nedílnou součástí procesu změny, přichází z vnějšku a ohrožuje stabilitu systému. Může jím být např. nějaká událost (smrt blízké osoby, odhalená nevěra), neočekávaná situace, kamarádi (už se nemohou dívat na to, jak žiju a tak mi promlouvají do duše), milenec, terapeut, rodina, lékař apod. Je to něco, co najednou naruší stávající stav. 

V této fázi se u nás začne projevovat odpor ke změně, vynořují se staré vzorce chování, na které jsme byli zvyklí. Vyhýbáme se problému nebo obviňujeme někoho, kdo problém způsobil. Můžeme také popírat nutnost změny a snažíme se zachovat stávající stav, který pro nás znamená jistotu.

Člověk v této fázi si potřebuje uvědomit skutečný stav věci a předcházet reakcím jako je popírání, obviňování nebo vyhýbání se realitě.

3. Chaos

V této fázi vstupujeme tzv. do neznáma. Vztahy se rozbíjí, očekávání se mění nebo už neplatí, naučené reakce a chování přestávají být účinné. V chaosu ztrácíme pocit sounáležitosti, spouští se u nás úzkost, strach, zlost, smutek, beznaděj a zranitelnost. Máme pocit, že vše, co dosud fungovalo, selhává. Chaos nám vlastně bere možnost využívat naučené vzorce chování a musíme si přiznat situaci takovou jaká opravdu je.

S chaosem se můžeme vyrovnat tím, že dáme najevo, že je to součást procesu změny a že bez chaosu nedojdeme k požadovanému cíli. Etapa chaosu je životně důležitá pro transformační proces a není dobré se pokoušet tuto fázi nějakým způsobem zkrátit. 

4. Transformace

Díky fázi chaosu se dostaneme tzv. na pomyslné dno. Fáze transformace je vlastně základem změny. Naše “JÁ” se v této fázi stává aktivním a odpovědným za svůj život a za svůj další osud. Už nejsme jen výsledkem nějakých minulých událostí, ale uvědomujeme si, že jsme to my, kdo má možnost volby a právo si vybrat jak budeme žít svůj život, jak se budeme chovat nebo reagovat na určité situace.

Samozřejmě máme také právo a možnost vrátit se do stávajícího stavu nebo do chaosu. Tady je ale nutné si uvědomit, jakou cenu za to zaplatím! Nebo můžu podstoupit riziko a vydat se objevovat nové možnosti a něco neznámého.

5. Integrace

V této fázi se objevují nové možnosti, budujeme si nové chování, očekávání, reakce, vztahy, pravidla. Postupně si zvykáme na nový stav, nový vztah k sobě samému. Může se nám to zpočátku zdát být poněkud divné nebo trapné. Nyní budeme potřebovat podporu, protože se můžeme cítit špatně a frustrovaně, když věci nebudou fungovat perfektně hned napoprvé. Budou se objevovat i klacky pod nohama, překážky a občas zase spadneme na dno. Budeme mít obavy, že jakákoliv transformace nás může opět uvrhnout do chaosu.

V této fázi potřebujeme ujištění a pomoc při hledání nových cest a způsobů, jak zvládat obtíže. Je také velmi důležité neustále zkoušet a procvičovat tyto nové věci, abychom získali jistotu a sebedůvěru při jejich zvládání. 

6. Nový stav

V této fázi dochází k novému statu quo. Máme vyšší sebeúctu, sebedůvěru, máme vyšší respekt k sobě i k druhým lidem. Jsme hrdí na to, že jsme proces změny zvládli, že jsme to fakt dokázali! A to, co se na počátku zdálo být složité a nemožné, tak nyní vypadá jako úplná maličkost. Jsme bohatší o zkušenost a víme, že když přijde další změna, tak ji dokážeme opět zvládnout. A dokonce budeme schopni proces změny zkrátit, protože víme, co nás čeká a jak jednotlivé fáze dokážeme zvládnout.

Teď už nemáme strach ani obavy ze změny a může nás to naopak nakopnout k tomu, že budeme odhodlanější a motivovanější podstupovat další změny. 

Zdroj: Model změny podle Virginie Satirové. 
BANMEN, John, ed. Transformační systemická terapie. Ostrava: Institut Virginie Satirové ČR, 2009

Kontakt

Telefon: +420 606 446 411
E-mail: marek@marekvegricht.cz

Adresa

Bc. Marek Vegricht
Ruská 43
Ostrava - Vítkovice 703 00

ZÍSKANÉ CERTIFIKÁTY

Kontakt

Telefon: +420 606 446 411
E-mail: marek@marekvegricht.cz

Adresa

Bc. Marek Vegricht
Ruská 43
Ostrava - Vítkovice 703 00

ZÍSKANÉ CERTIFIKÁTY

Comments are closed.