Stres je považován za příčinu 90% chronických onemocnění. Chronický stres nás zkrátka dlouhodobě zabíjí.

Naše těla se po miliony let vyvíjela tak, abychom dokázali přežít v nepřátelském prostředí. K tomu máme vyvinutý tzv. plazí mozek, jehož hlavním úkolem je nás chránit. Tento mozek reaguje na signály typu UTEČ nebo BOJUJ. Pokud se mozek cítí v ohrožení, začnou nám v těle stoupat hladiny hormonu kortizolu a adrenalinu. Tyto hormony mají za úkol odklonit tok krve do velkých svalů, abychom mohli buď bojovat s protivníkem nebo utéci před něčím, co nás chce zabít nebo sníst. Bohužel už i mírné kolísání hladiny těchto stresových hormonů ovliňuje celý náš organismus.

Existují 2 druhy stresu – eustres a distres

Nedá se říct, že by stres byl jen negativní. Třeba tzv. eustres je stresem přijatelným. Dochází k němu, když například hrajeme nějaký sportovní zápas, musíme překonávat určité překážky, máme nějaká příjemná očekávání nebo se díváme na dobrodružný film. Tento stres se vyskytuje tam, kde máme věci a situace tzv. pod kontrolou.

Naopak distres je negativním typem stresu, kdy věci přestáváme zvládat, nad situacemi ztrácíme kontrolu, jsme přetížení, ztrácíme svoji sebejistotu. A pokud stres nedokážeme zvládnout, objevuje se příliš často, překračuje naši individuální hranici, potom vzniká v našem organismu problém.

Mozek a jeho reakce na stres

Naše těla jsou neustále ve stresu. A to ani nemusíme čelit skutečnému nebezpečí. Nebezpečné situace si prostě vytváříme my sami ve svých představách, když pořád dokola a dokola přemýšlíme nad něčím, co by se mohlo teoreticky stát. Co když mě vyhodí z práce? A co když se mi nepodaří zítra ta prezentace na poradě? A nedej bože, aby mě opustila moje partnerka nebo partner. A v televizi říkali, že je všude tolik kriminality atd….

Když se ocitneme v chronickém stresu, tak se nám přeruší tok krve do prefrontálního kortexu – racionálního mozku (více informací ZDE). Racionální mozek nám pomáhá řešit problémy, je zodpovědný za abstraktní myšlení, ideje, plánování, rozhodování, sociální uvažování. Také nám pomáhá regulovat různé afekty. No a pokud se odkloní krev od racionálního mozku a tělo ji začne posílat do tzv. plazího mozku, začínáme se chovat jako zvířata, reagujeme reflexivně – zabij toho chlapa, roztrhej ho na kusy nebo uteč co nejrychleji můžeš.

Při chronickém stresu jsme neustále v módu – BOJUJ nebo UTEČ! Jsme neustále připraveni k akci, nedůvěřujeme svému okolí ani lidem okolo, jsme méně empatičtí a nedokážeme dělat dlouhodobá promyšlená rozumná rozhodnutí. Zkrátka pokud jsme neustále ve stresu, tak jsme impulzivnější a nekontrolujeme tolik své chování.

Co nám pomůže zbavit se chronického stresu?

#1. POZORUJTE SVÉ MYŠLENKY A PŘEDSTAVY

Jak říká jeden můj kamarád – nejhorší je smrt z vyplašení! Pozorujte pasivně své myšlenky a emoce, jak se vynořují. Jenom si je uvědomte. Nemá smysl se obávat něčeho, co jednak nemohu ovlivnit, a jednak se to nemusí vůbec přihodit. Naopak, když budu svou mysl programovat pozitivně, tak se mi většina mých negativních představ a myšlenek nikdy nesplní.

„Nic není dobré nebo špatné, pouze naše myšlení to činí takovým či onakým.“

William Shakespeare

#2. NAUČTE SE NEREAGOVAT

Nedělejte ze všeho takové drama. Naučte se více si užívat života, nebrat se tak smrtelně vážně. Žijte, smějte se, učte se. Buďte nadšení z toho, že žijete, že jste zdraví. Žijte život, který pro vás bude mít smysl a vykašlete se na to, co si o vás myslí někdo jiný. Někdo, kdo je pouze jedním z mnoha jmen v nějaké bezplatné mobilní aplikaci. Buďte sami sebou a nesnažte se naplnit představy někoho jiného. 

#3. NESLEDUJTE NESMYSLY V TELEVIZI, NA FACEBOOKU APOD.

Líbí se mi jedno moudré rčení, které říká: „Jsi tím, co jíš.“ A neplatí to jenom o jídle, ale také o informacích, které hltáme a jíme každý den. Sledování nesmyslů, negativních zpráv, různých rádoby celebrit z naprosto debilních reality show nám znečišťuje naši mysl, vyvolává v nás negativní pocity a emoce, a připravuje nás to o schopnost myslet jasně.

Místo toho si raději zajděte na nějakou dobrou večeři nebo na skleničku dobrého vína s lidmi, kteří vás obohatí, s kterými si máte co říct a kteří jsou pro vás inspirací. Večer před spaním si přečtěte zajímavou knížku, článek nebo časopis. Zkrátka něco, co vás naladí pozitivně, obohatí to vaši mysl a pomůže vám to růst a stát se lepším člověkem. Nebo se věnujte své partnerce či partnerovi, sdílejte to dobré, co se vám dnešní den stalo a komunikujte spolu.

#4. MEDITACE POMÁHÁ ZKLIDNIT MYSL I TĚLO

Meditace nám pomáhá zachovat klid, dokážeme díky ní lépe zvládat stresové situace. Dostaneme se ze stavu paniky do stavu klidu a vyrovnanosti. Meditace nám pomáhá také utišit ten neskutečný hluk a zmatek v naší hlavě. Taková 20 minutová meditace večer při svíčce než jdu spát je naprosto úžasná věc a vřele ji doporučuju. Na internetu najdete mnoho článků a videí, jak správně meditovat. A časem schopnost meditace třeba rozšíříte i na situace, kdy někde na někoho čekáte, když jedete vlakem či MHD, nebo jen tak sedíte na zahradě a pozorujete přírodu okolo sebe.

Naučte se pomocí meditace vnímat myšlenky, které způsobují to, že pořád na něco reagujete a jste neklidní. Nechte tyto myšlenky odejít a nedovolte jim, aby vás ovlivnily a rozhodily.

Mezi základní principy toho, jak nebýt stresovaný, ale být vyrovnaný a klidný, patří kvalitní strava, dobrý spánek, dostatek pohybu, čas na odpočinek a jasný, zdravý způsob uvažování.

(Zdroj: SHOJAI, Pedram. Městský mnich. Přeložil Libuše TRÁVNÍČKOVÁ, přeložil Luboš TRÁVNÍČEK. Praha: Euromedia, 2017. ISBN 978-80-7549-469-6.)